| Czech |
| has gloss | ces: Goralská nářečí jsou skupinou dialektů podél karpatského oblouku na území Polska, Slovenska, Ukrajiny, Rumunska a Česka (část Těšínského Slezska). Jedná se o nářečí polského původu, ovlivněná valašskou kolonizací. |
| lexicalization | ces: Goralská nářečí |
| German |
| has gloss | deu: Die Goralen (polnisch Górale, slowakisch Gorali – vom polnischen Wort für Berg: góra) sind ein an der polnisch-slowakischen Grenze lebender Volksstamm. Sie sprechen einen polnischen Dialekt. In Polen leben sie in der Tatra, sie werden zu den Polen gezählt. In der Slowakei leben sie in den Landschaften Orava (dt. Arwa), Kysuce und in der Oberzips und werden seit dem 18. Jahrhundert als Teil der Slowaken angesehen. |
| lexicalization | deu: Goralen |
| lexicalization | deu: Góralen |
| Low German |
| has gloss | nds: Goralen (poolsch Górale) sün en lütten poolsche Stamm in de Tatra in de Söden vun de Bezirk Kleenpolen an de slowaksche Grens. In de Slowakei läwt se in Orava, Kysuce un de Zips. Städer, wo Goralen läwen, sün Nowy Targ un Zakopane in Kleenpolen. In de Tweete Weltkrieg geev dat ene Germaniseerungsakschoon mit de Naam Goralenvolk. |
| lexicalization | nds: Goralen |
| Polish |
| has gloss | pol: Górale to: |
| lexicalization | pol: górale |
| Moldavian |
| has gloss | ron: Goralii (în (pronunţia: gurale), respectiv în ) sunt o populaţie pastorală de limbă poloneză care a fost atestată documentar ca ocupând compact începând din Evul Mediu anumite regiuni montane din sudul şi sud-estul Poloniei cum ar fi Podhale în munţii Beschizi respectiv Tatra în aşezări rurale situate la înălţime nu departe de cunoscuta staţiune montană Zakopane cât şi în preajma oraşelor Zywiec şi Nowy Sacz. Deşi în prezent de religie catolică şi parte integrală a naţiunii poloneze, goralii reprezintă o etnitate distinctă atât din punct de vedere cultural cât şi antropologic sau chiar lingvistic. Astfel, dialectul polonez pe care ei îl vorbesc conţine un număr de cuvinte arhaice de origine română, între care magura (măgură), fluier, cătun, vatră, brânză, merende ("merinde") sau mlioara ("mioară"). Există o mulţime de păreri printre istorici şi antropologi care confirmă (bazat de asemeni pe documentaţie substanţială) ipoteza originii române a goralilor, deşi mulţi istorici preferă, din motive neclare, posibil de natură politică, să-i numească mai degraba vlahi, sau, în mod eronat chiar „aromâni”, în loc de români. |
| lexicalization | ron: Gorali |
| Russian |
| has gloss | rus: Гура́ли (гуралы; самоназвание gόrali — горцы; ; ) — этнокультурные группы поляков (подгаляне, оравцы, спишаки, бабьегорцы, бескидцы, пенинцы, сондетцы, загорцы, вислянцы, яблоньковцы). Живут в горных областях на юге Польши (Подгалье и Бескиды — Малопольское и Силезское воеводства), на северо-западе Словакии (в регионах Кисуце, Липтов, Спиш, Орава, в основном районы Чадца, Тврдошин и Наместово, Липтовски Микулаш Жилинского края, Стара Любовня и Кежмарок Прешовского края) и северо-востоке Чехии (Тешинская Силезия — округа Фридек-Мистек, Опава и Брунталь Моравско-Силезского края). Численность оценивается от 0,5 до 2,5 млн. человек |
| lexicalization | rus: Гурали |
| Slovak |
| has gloss | slk: Gorali sú etnografická skupina žijúca jednak na česko-poľsko-slovenskom pomedzí zhruba medzi Jablunkovom v Česku (vrátane) a severným Spišom na Slovensku (vrátane) a jednak v malých enklávach v (ostatnom) Poľsku, na (ostatnom) Slovensku a na rumunsko-ukrajinských hraniciach. Na území Slovenska (a územiach prv patriacich k Uhorsku, ale dnes pripojených k Poľsku) sa Gorali najneskôr od 18. storočia sami považovali za Slovákov. |
| lexicalization | slk: Gorali |
| Ukrainian |
| has gloss | ukr: Гуралі́ (горалі́, татрські горяни, ; ; діалект Тешинської Сілезії: Gorole; буквально «горці, горяни») — горяни Карпат, етнографічна (етнокультурна) група, іноді роглядаються як субетнос, поляків (також відповідно до території проживання розглядаються як субетноси чехів і словаків). |
| lexicalization | ukr: гуралі |