| Aragonese |
| has gloss | arg: O pin negro (Pinus uncinata) ye un pin de montaña zentroeuropeya. A suya altaria ye á sobén inferior á os 20 metros. |
| lexicalization | arg: Pinus uncinata |
| Bulgarian |
| has gloss | bul: Клекът (Pinus mugo) е вид бор, разпространен в Пиренеите, Централна Европа и Балканския полуостров, най-често между 1000 и 2200 m надморска височина, до 200 m в северните (Германия, Полша) и до 2700 m в южните (България) части на ареала. В България се среща главно в Рила, Пирин, Средна и Западна Стара планина, Витоша и други. Игловидните тъмнозелени листа са събрани две по две и имат дължина 3-7 cm. Зрелите женски шишарки са дребни (2,5-5,5 cm) с яйцевидна форма. |
| lexicalization | bul: Клек |
| Catalan |
| has gloss | cat: El Pinus mugo és un pi dalta muntanya (viu a lestatge subalpí) i que presenta dues subespècies d'hàbit força diferent, que per alguns autors són dues espècies diferents: el Pinus mugo subsp. mugo, arbustiu i que trobem sobretot als Alps, i el Pinus mugo subsp. uncinata o pi negre que trobem al Pirineu. Ambdues subespècies tenen les agulles agrupades en parells (com la resta de pins europeus) i pinyes petites gairebé sèssils. |
| lexicalization | cat: Pinus mugo |
| Czech |
| has gloss | ces: Borovice kleč (Pinus mugo), kosodřevina, je jehličnatý strom klečovitého, řidčeji křovitého vzrůstu, bez hlavního kořenu. Dorůstá do výšky 1-2 metry a vyskytuje se převážně v horských oblastech nad horní hranicí lesa, popř. v nižších polohách na rašeliništích či vrchovištích. |
| lexicalization | ces: Borovice kleč |
| Danish |
| has gloss | dan: Bjerg-Fyr (Pinus mugo) er en grov busk eller et lille træ (som man så kalder for Fransk Bjerg-Fyr). I naturen er træformen den mest almindelige; over trægrænsen er træerne dog krybende, og buskformen er en tilpasning til steder hvor der forekommer sneskred. Den buskformede er den mest almindeligt dyrkede form. Planten er stedsegrøn, og vækstformen er åben og uregelmæssig på den almindelig dyrkede form. Hovedgrenene er krogede og opstigende. Barken er først rødbrun og skællet, så mørkebrun til gråbrun og opsprækkende i små firkanter. Til sidst bliver barken næsten sort og får uregelmæssige skæl. Knopperne er cylindriske til ægformede og brune, ofte med tykt harpikslag. Nålene sidder parvist sammen på små kortskud, der er kransstillede på langskuddet. Nålene er ret korte og stive, og farven er mørkegrøn. Den røde stand af hunblomster bliver til en skævt kegleformet kogle. De yderste kogleskæl vender fremad. Frøene modner godt og spirer villigt. |
| lexicalization | dan: Bjerg-Fyr |
| lexicalization | dan: Bjergfyr |
| German |
| has gloss | deu: Die Bergkiefer (Pinus mugo) ist eine vielgestaltige Pflanzenart in der Gattung der Kiefern (Pinus) aus der Familie der Kieferngewächse (Pinaceae). |
| lexicalization | deu: Berg-Kiefer |
| lexicalization | deu: Bergkiefer |
| Esperanto |
| has gloss | epo: La monta pino (Pinus mugo) estas pingloarba specio el la familio de pinacoj kun kelkaj subspecioj kiel ssp mugo (kiu havas simetrian strobilon kaj kreskas en orienta kaj suda Eŭropo) aŭ ssp uncinata (kiu havas nesimetrian strobilon kaj kreskas okcidenta kaj orienta Eŭropo). Ĝi vivas en la eŭropaj altmontaroj ĝenerale de 1000 ĝis 2200 m. |
| lexicalization | epo: Monta pino |
| Estonian |
| has gloss | est: Mägimänd (Pinus mugo) on männiliste sugukonda männi perekonda kuuluv põõsakujuline okaspuu. Ta kuulub kaheokkaliste mändide hulka (alamperekond Pinus). |
| lexicalization | est: mägimänd |
| Finnish |
| has gloss | fin: Vuorimänty (Pinus mugo) on Euroopan vuoristoissa kasvava mäntyjen sukuun kuuluva ainavihanta havupuu. Levinneisyysalueeseen kuuluu Pyreneet, Alpit, Karpaatit, Apenniinien pohjoisosat ja Balkanin niemimaan vuoristot. Kasvupaikat ovat yleensä 1 000–2 200 metrin korkeudella, satunnaisesti niin alhaalla kuin 200 metriä levinneisyysalueen pohjoisosissa Puolassa ja Saksassa ja korkeimmillaan 2 700 metriä levinneisyysalueen eteläosissa Bulgariassa. |
| lexicalization | fin: Vuorimänty |
| French |
| has gloss | fra: Le pin de montagnes (ou pin mugo) (Pinus mugo Turra, syn. Pinus mughus Scopolino, Pinus montana Miller) est une espèce du genre Pinus et de la famille des Pinaceae. Cette espèce renferme en réalité un complexe d’espèces agrégées regroupant entre autres Pinus mugo Turra et Pinus uncinata Ramond ex DC. et leurs intermédiaires. Endémique aux montagnes d’Europe, il pousse à l’étage subalpin des sierras espagnoles, des Pyrénées, des Alpes, du Jura, des Apennins, des Tatras, des Sudètes, des Carpates et des Balkans, mais peut descendre jusqu’à d’altitude en Europe Centrale (voir carte). Description (pour Pinus mugo sensu stricto) Morphologie |
| lexicalization | fra: Pin de montagnes |
| Croatian |
| has gloss | hrv: Planinski bor, klekovina ili bor krivulj (Pinus mugo) je crnogorična vrsta drveća iz porodice Pinaceae. |
| lexicalization | hrv: Planinski bor |
| Upper Sorbian |
| has gloss | hsb: Hórska chójna (Pinus mugo) je małoróstny štom ze swójby chójnowych rostlinow. |
| lexicalization | hsb: Hórska chójna |
| Hungarian |
| has gloss | hun: A havasi törpefenyő (Pinus mugo) a fenyők (Pinopsida) osztályába, a tűlevelűek (Pinales) rendjébe és a fenyőfélék (Pinaceae) családjába tartozó faj. |
| lexicalization | hun: Havasi törpefenyő |
| Icelandic |
| has gloss | isl: Fjallafura (fræðiheiti Pinus mugo) er furutegund sem vex í hátt til fjalla í Evrópu og finnst í Pýreneafjöllum, Ölpunum, Erzgebirge, Karpatafjöllum, norður Apenninefjöllum og fjöllum á Balkanskaga í 1000 m til 2200 m hæð en sums staðar í 200 m hæð í Þýskalandi og Póllandi og upp í allt að 2700 m í suðurhluta Búlgaríu og í Pýrenaafjöllum. |
| lexicalization | isl: Fjallafura |
| Italian |
| has gloss | ita: Il Pino mugo (Pinus mugo, Turra 1765), o anche semplicemente mugo, è un cespuglio aghiforme sempreverde, dal portamento prostrato, del genere Pinus. Un bosco di pino mugo si chiama mugheto. Viene utilizzato per estrarre un olio dai rametti. È stato inserito nell'elenco delle piante officinali spontanee soggette alle disposizioni della legge 6 gennaio 1931 n. 99. |
| lexicalization | ita: Pinus mugo |
| Lithuanian |
| has gloss | lit: Kalnėnė pošis īr pošiniu šėimuos medis. |
| has gloss | lit: Kalninė pušis (, ) – pušinių (Pinaceae) šeimos pušų (pinus) genties medis. Natūraliai auga kalnuotose Europos vietovėse: Pirėnuose, Apeninuose, Alpėse, Rūdiniuose kalnuose, Balkanuose. Priklausomai nuo geografinės padėties, auga nuo 200 iki 2700 m aukštyje. |
| lexicalization | lit: Kalninė pušis |
| lexicalization | lit: Kalnėnė pošis |
| Norwegian |
| has gloss | nor: Buskfuru (Pinus mugo) er en art i furuslekten av furufamilien. Buskfurua vokser i fjellområdene på Balkanhalvøya, i Pyreneene og Alpene, og nordover i Tyskland og Polen. Arten med varianter vokser i opp til 2.400 meters høyde. |
| lexicalization | nor: Buskfuru |
| Piemontese |
| has gloss | pms: Pinet ëd montagna: Pinus mugo Descrission Ël Pinus mugo, o Pinet ëd montagna, a lé nerbo. Costo artìcol a l'é mach në sbòss. Da finì. |
| lexicalization | pms: Pinus mugo |
| Polish |
| has gloss | pol: Kosodrzewina (sosna górska, kosówka właściwa) (Pinus mugo Turra) – gatunek drzewa (lub krzewu) iglastego z rodzaju sosna (Pinus) należący do rodziny sosnowatych (Pinaceae). Występuje na terenach pasm górskich Europy Środkowej i Południowej w piętrze kosówki powyżej regla górnego a poniżej piętra hal. W Polsce: Tatry, Sudety, Babia Góra i Pilsko, niewielkie stanowiska kosodrzewiny znajdują się również na Policy, Romance, oraz na szczycie Czyrńca. Do lat 90 XX wieku reliktowe stanowisko kosodrzewiny znajdowało się w Beskidzie Niskim (Rezerwat przyrody Kornuty). |
| lexicalization | pol: Kosodrzewina |
| Portuguese |
| has gloss | por: Pinus mugo é uma espécie de pinheiro originária do Velho Mundo, mais precisamente da região da Europa e Mediterrâneo. |
| lexicalization | por: Pinus mugo |
| Moldavian |
| has gloss | ron: Jneapănul, jep, catun (Pinus mugo Turra, Pinus montana Mill) este un arbust cu tulpină culcată sau ascendanta, ramificată, cu crengile plecate la pământ; scoarţa este cenişie-bruna, crăpata in plăci neregulate; cu frunze aciculate, căte două, rigide, ingrămadite câte două spre vârful lujerului, în coada de vulpe, adesea incovoiate spre lujer în forma de secere, de un verde viu si de 3-8 cm lungime; Conurile solitare sau cîte două - trei aproape sesile, ovoide, sau sferice, de 2-6 cm lungime, cu umbelic central, scurt mucronat, inconjurat de un inel negru. Maturitatea este timpurie, la 6-10 ani, iar periodicitatea fructificaţiei anuală.Jnepenişurile se găsesc în zone unde stratul de zăpadă este prezent 80-160 zile pe an, astfel că perioada de vegetaţie de 5-6 luni pe an oferă o perioadă de creştere şi maturizare a lemnului de maxim 3-4 luni pe an. |
| lexicalization | ron: Jneapăn |
| Russian |
| has gloss | rus: Сосна горная — хвойное растение, деревья или кустарники; вид рода семейства . |
| lexicalization | rus: Сосна горная |
| Castilian |
| has gloss | spa: El Pinus mugo, Turra es un pino arbustivo de porte rastrero que tiene una altura máxima de 3-4 metros. Presenta acículas agrupadas en parejas, y tiene una piña de pequeño tamaño simétrica, sentada y de apófisis no prominente, lo que lo diferencia de Pinus uncinata, con el cual está estrechamente relacionado y al que algunos autores consideran una subespecie (Pinus mugo ssp. uncinata). |
| lexicalization | spa: Pinus mugo |
| Serbian |
| has gloss | srp: Бор кривуљ (-Pinus mugo}-) за разлику од осталих својих сродника поседује коренов систем са бројним бочним кореновима који се зракасто шире заузимајући површину и до 10-m}-. Захваљујући томе ова биљка је од изузетног значаја за спречавање ерозије земљишта поготово у нижим пределима када крену бујице и снежне лавине. |
| lexicalization | srp: Бор кривуљ |
| Turkish |
| has gloss | tur: Dağ çamı (Pinus mugo), çamgiller (Pinaceae) familyasından Orta ve Güney Avrupa'nın dağlık bölgelerinde yetişen bir çam türü. |
| lexicalization | tur: Dağ çamı |
| Venetian |
| has gloss | vec: La muga (Bergkiefer par todesch, mugo pine par inglese, pino mugo par tałjàn) el xe un bar pi ke n albaro, unaghifołja senpreverde. El fa parte (Pinus mugo) deła fameja dełe Pinaceae. Ła scorsa ła xe grisa scura, i aghi i xe verdi scuri, longhi 3-5 çentimetri, cusì come ke łe xe longhe łe pigne. |
| lexicalization | vec: Muga |
