| Arabic |
| lexicalization | ara: مصة |
| Catalan |
| has gloss | cat: La matzà (també coneguda com matzoh) és un pa àzim (pa pla) tradicional del menjar jueu, elaborat amb farina i aigua. Aquest és el menjar oficial del Pésaj o Pasqua jueva. Dacord a la tradició, quan els israelites fugien de lAntic Egipte, no hi va haver temps perquè el pa llevés, i el resultat va ser aquest aliment. |
| lexicalization | cat: matzà |
| Czech |
| has gloss | ces: Maces (hebrejsky: מצה (maca), plurál מצות (macot) v jidiš a aškenázské výslovnosti vyslovováno jako macos, odtud i český název „maces“) je tradiční a dá se říct i základní pokrm na židovský svátek Pesach. Jedná se o křehký nekvašený chléb kulatého či hranatého tvaru. Hranatý tvar se začal objevovat až s příchodem strojové výroby macesů v Anglii v roce 1875. Těsto na tento speciální chléb připomínající spíše krekr se připravuje z vody a mouky, která je vyráběna z hlídané pšenice. |
| lexicalization | ces: maces |
| lexicalization | ces: nekynutý chléb |
| Danish |
| has gloss | dan: Matzahboller, også kendt som קניידלעך kneydlach (pl.) (kneydl, singular) på Yiddish, (også kneydls, matza balls, matzoh balls, eller matzo balls) er traditionelle Ashkenazi(Øst-Europæisk Jøde) boller lavet af Matzah mel. Matzahmel er mel, lavet af ugæret brød. Det minder i en vis grad om knækbrød. |
| lexicalization | dan: Matzahboller |
| German |
| has gloss | deu: Matze (hebräisch מצה matzá „Matze“, מצות matzót „Matzen“; jiddisch מצה mátze „Matze“, מצות mátzes „Matzen“), auch ungesäuertes Brot genannt, ist ein dünner Brotfladen, der von religiösen und traditionsverbundenen Juden während des Pessachfestes gegessen wird. Matze wird aus Wasser und einer der fünf Getreidearten Weizen, Roggen, Gerste, Hafer oder Dinkel ohne Triebmittel gemacht. |
| lexicalization | deu: Matze |
| lexicalization | deu: ungesäuertes Brot |
| Esperanto |
| lexicalization | epo: maco |
| Finnish |
| has gloss | fin: Matsa-leipä on juutalaisen pesah-juhlan tunnusomainen ruoka. Tooran käskyn mukaisesti tavallinen hapatettu leipä on pesahina ankarasti kielletty: |
| lexicalization | fin: matsa |
| French |
| has gloss | fra: Matza (Matzot au pluriel, Hébreu מַצָּה), est un pain non levé, consommé pendant Pessah. Son origine vient de lExode des Hébreux. Selon le texte biblique et la tradition orale, quand ils quittèrent lÉgypte, ils navaient pas le temps pour laisser le pain se lever; le résultat donnait la matza. Pour Pessah, les ingrédients sont la farine et de leau. |
| lexicalization | fra: matza |
| Serbo-Croatian |
| lexicalization | hbs: pogača |
| lexicalization | hbs: погача |
| Hebrew |
| has gloss | heb: מַצָּה היא מאפה העשוי מבצק של אחד או יותר מחמשת מיני דגן שלא החמיץ. המצה מכונה בתורה גם לחם עוני, כנראה בשל העובדה שהייתה מאכלם של עניים בימות השנה. את המצות ניתן לפגוש בתורה ובמקורות היהדות בכמה מופעים, אך שני המקומות המרכזיים הם חג הפסח (המכונה בתורה על שם המאכל: "חג המצות"), וכן בבית המקדש, שבו הייתה המצה אחד המאפים הבאים בתור קורבן מנחה. |
| lexicalization | heb: מצה |
| Armenian |
| lexicalization | hye: բաղարջ |
| Italian |
| has gloss | ita: La matzah (o matzà, in ebraico מצה, pronuncia mazzà) è il nome dato al pane non lievitato (o azimo), ottenuto utilizzando solo farina e acqua. In alcune regioni italiane è definita anche galletta. |
| lexicalization | ita: matzah |
| lexicalization | ita: azzima |
| Japanese |
| has gloss | jpn: マッツァー(<span style="font-size:90%;">ヘブライ語(セファルディム式) matztzāh(<span style="font-size:90%;">複数形 matztzōth), <span style="font-size:90%;">ヘブライ文字: מצה, <span style="font-size:90%;">ドイツ語 die Matze, Mazze ; マッツァとも)とは、過ぎ越しの祝いで食べられる、酵母の入らないクラッカー状のパン。イディッシュ語風の発音ではマッツォー(matzo)という。 |
| lexicalization | jpn: マッツァー |
| Georgian |
| lexicalization | kat: ბლარჯი |
| Lithuanian |
| has gloss | lit: Macas (Matca, Matzoh, Matzah, hebr. מַצָּה) – velykinis judėjų paplotėlis. |
| lexicalization | lit: macas |
| Dutch |
| has gloss | nld: Een matse is een plat brood dat niet is gerezen. Het lijkt op een grote cracker. Er zijn ronde en vierkante matses in de handel. |
| lexicalization | nld: matse |
| lexicalization | nld: paasbrood |
| Norwegian Nynorsk |
| has gloss | nno: Ein massá (hebr. מַצָּה maṣṣā), fleirtal massót, er eit usyra brød (flatbrød) til bruk under pesah (jødisk påske). |
| lexicalization | nno: massá |
| Norwegian |
| has gloss | nor: En massá (hebraisk: מַצָּה – maṣṣā), flertall: massót, er et usyret brød (flatbrød) til bruk under pesah (jødisk påske). |
| lexicalization | nor: massá |
| Polish |
| has gloss | pol: Maca (hebr. מצה) – chleb przaśny, przaśniki, spożywany przez żydów podczas święta Pesach. Nawiązuje on do chleba, który spożywali Izraelici przed wyruszeniem z Egiptu. Przyrządzany jest ze specjalnie w tym celu przygotowanej mąki, bez użycia zakwasu, którego posiadania w domu podczas święta zakazuje żydowskie prawo religijne. Mąkę pszenną miesza się z wodą i piecze przez około osiemnaście minut, licząc od chwili wyrobienia ciasta. Ma ona postać płaskich placków o kształcie owalnym bądź kwadratowym. Współcześnie macę wyrabia się również maszynowo, wypieka w piecach wyposażonych w palniki zamontowane w komorze wypieku, ale jej używanie podczas święta nie jest zgodne z żydowską ortodoksją. |
| lexicalization | pol: Maca |
| Portuguese |
| lexicalization | por: hóstia |
| lexicalization | por: pão ázimo |
| Moldavian |
| has gloss | ron: Cuvantul pască poate insemna doua lucruri: * un fel de pâine nedospită care e mîncată de evrei religioşi în timpul Paştelui evreiesc. * un cozonac special mâncat de creştini de Paşti. |
| lexicalization | ron: pască |
| Russian |
| has gloss | rus: Маца́ (; чаще мн. ч. , мацот, букв. `выжатое`, `лишённое влаги`; в русской традиции — опре́сноки) — лепёшки из теста, не прошедшего ферментацию (в отличие от «квасного», хамец); единственный вид хлеба, разрешённый к употреблению в течение еврейского праздника Песах. |
| lexicalization | rus: Маца |
| lexicalization | rus: маца |
| Castilian |
| has gloss | spa: La Matzá (también conocida como Matzoh) es un pan ácimo (plano) tradicional de la comida Judía, elaborado con harina y agua. Esta es la comida "oficial" del Pésaj (Pascua judía). Entre los estatutos que Jehová mando a Israel cuando poseyeran la tierra prometida a sus padres estaba el celebrar la fiesta de los panes sin levadura la cual es de 7 días empezando el 15 del mes primero de Israel (que es abril) y era después de celebrar la Pascua en la cual se comía un cordero con panes sin levadura y hierbas amargas.. |
| lexicalization | spa: Matza |
| lexicalization | spa: matzá |
| Swedish |
| has gloss | swe: Matza (hebr. מצה), det osyrade (ojästa) bröd, liknande svenskt tunnbröd, som judarna äter under pesachhögtiden. |
| lexicalization | swe: Matza |